Budoucí masakr je možné sledovat podél dvou různých front, a já se postupně zamyslím nad oběma z nich.

První dělící čárou, kolem které poteče krev, je oranžovomodrá hranice. Všechny parlamentní strany vědí, že v těchto volbách jde doslova o všechno. Toto volební období bude totiž poslední šance, jak vytunelovat to málo, co ještě zbylo. Kdo se nedostane první ke korytu, další možnost už mít nebude.

Můžeme tedy očekávat nemilosrdnou negativní kampaň, v níž se hojně projeví strašení voličů a vše se ponese v duchu "stojíme na prahu katastrofy (potud pravda), jen my vás můžeme zachránit před oranžovou/modrou zkázou (zde již lež)". Nejsilněji samozřejmě zazní hlasy ODS a ČSSD, ale v tomtéž duchu se přidají i parlamentní příštipkáři, kteří vycítili svoji šanci postoupit se z druhé tunelářské ligy vzhůru. Jak Svoboda, tak Kalousek se již teď činí, seč jsou.

Jen Zelení jsou tradičně mimo. Bursíkova taktika je zatím nejasná, ale tipuji TOP09, pokud dokáže potlačit svoje ambice a spokojí se s drobky odpadlými z tabule mistra Kalouska, a jeho mediálního sidekicka Schwarzenberga. Kalousek je ostatně velmistr tunelář a díky naprosté absenci skrupulí toho dokázal navzdory členství v malé straně zdefraudovat dost (přece jenom jako jeden z mála za sebou zanechal skutečné mrtvoly těch, kterým se zfušované padáky neotevřely), takže v TOP09 by toho mohl urvat ČSSD a ODS zpod tlam docela dost.

Pokud jde o KSČM, bolševici jsou prostě bolševici. O této straně, která nejen že se nechá uplatit každým, kdo přijde z ulice a zatřese měšcem, ale navíc ještě otevřeně hlásá totalitu a třídní nenávist a plive tak na platné zákony této země, snad není potřeba se rozepisovat.

Přejděme tedy k druhé frontové linii. Ta se táhne mezi námi, voliči, poddanými, chovnými producenty daní, a našimi majiteli a vládci, tedy parlamentními stranami.

Hlasy, že je na čase přestat volit tu sběř, co už skoro stačila rozkrást, co se dalo, zní stále častěji a hlasitěji. Ne však, bohužel všude. Mnozí voliči stále ještě ochotně žerou osvědčenou komedii "ODS/ČSSD ničí zemi, jen ČSSD/ODS tomu může zabránit, dejte nám svůj hlas!". Divide et impera. Správní kluci, co se znaj, tak zajistí, aby byli zase zvoleni. Barva dresu rozhoduje o přednosti v uplácení. Dosud to tedy tak bylo, teď, jak už jsme dříve vysvětlili, střídačka pokračovat nebude, protože je skoro rozkradeno, takže se ty papundeklové meče vymění za skutečné motorové pily.

Pokud tedy Bém nedosedne na předsednickou sesli ODS. Ten by se s Paroubkem nepochybně dohodl, oba pánové jistě rádi vzpomínají na doby dojemné shody na magistrátu.

Ale zpět k šancím voličů. Pokud nás bude dost, co nebudeme volit parlamentní strany - ani pseudonové strany ostřílených tunelářů, jako je TOP09 - byla by jistá malá šance na přežití. Kdybychom dokázali, že je možné skutečně odstranit defraudanty, co už mají kontakty, a vědí, jak na to, z funkcí, byl by to dvojí, sice takřka nepatrný, ale přece jenom nějaký, posun k lepšímu.

Zaprvé, ukázalo by se, že Pán není nedotknutelný, a chámové se přece jen odhodlají k rebelii, když se jim štípe dříví na zádech dost dlouho. To by mohla být jistá výstraha pro nastupující generace Pánů. Samozřejmě nedoufám, že by se zde někdy dostali do funkcí lidé, co se nepovažují za authorities, ale za public servants - na to má Evropa příliš feudální sklony. Ale ten strach ze ztráty funkce umožňující braní úplatků, a riziko, že nebudou splněna očekávání těch, co za svoje prachy očekávají protislužby, ten by se projevit mohl.

Zadruhé, ti, kdo do funkcí nově nastoupí jako nezkušení, budou mít zezačátku ještě ostych a nebudou v tunelaření a defraudaci umět tak zkušeně chodit. Taky ještě nebudou mít vybudované kontakty. Za tu dobu, než se osmělí, by snad tato země mohla krátce zalapat po dechu a udělat aspoň půlkrok, když už ne celý krok, od hrany propasti.

V to je však velmi těžké doufat. Snažím se být optimista, naděje umírá poslední, ale lidé stokrát viděli, co se děje, a stokrát se nepoučili. Co se tedy dá dělat, ti z nás, co se včas nedostanou do zahraničních firem, nebo nepřevedou svoji firmu do nejaké daňově bezpečné země, pomřou hlady.

Ať tak, či onak, prosím, přijďte volit. Rád bych, abychom před tím, než tato země půjde do bankrotu, ty vyžírky aspoň jednou jedinkrát dokázali nezvolit.

Jen pro ten pocit, že nestačili dokrást úplně do konce.